ne 30. 9. - Tady všude je Marseille, jak stojí to, to a to...

plán: Marseille - Starý přístav, Château d'If, muzea, bazilika Notre-Dame-de-la-Garde, procházka

realizace: autobusem na kopec, baziliška, autobusem na konečnou, procházka, moře, autobusem do přístavu, oběd, Staré město, metrem, palác Longchamp, tramvají, nákupy

Kampak se nám ti čerchmanti schovali?

Na poslední celý den našeho výletu jsme měly naplánované Marseille. Maminka sice říkala, že tam nic není, ale něco jsme přece jen našly. ( ^ _ - ) Miščini rodiče zase povídali, že tam je spousta uprchlíků a pobočka sicilské mafie, ale s nikým takovým jsme se nebavily.

jedna dálnice v neděli ráno; vlevo vidno mostek na další nepříliš využívaná nástupiště an nádraží

Hned po příjezdu jsme zamířily na turistické informace, kde nám milá slečna poradila, jak se dostat k bazilišce Notre-Dame-de-la-Garde tyčící se nad Marseille. Samozřejmě by se tam dalo vyjít i pěšky, ale je to řácký kopec, takže jednoznačně pass. Možnosti tedy byly turistickým vláčkem za € 8 kolem pobřeží, nebo hromadkou v rámci celodenního lístku za € 5,20 na kopec autobusem, po bazilice kousek dolů z kopce na autobus, přestoupit na další autobus k pobřeží a tam na třetí autobus zpět do přístavu. Po dlouhém zvažování, jelikož jsme dobrodružné povahy, jak jste si jistě všimli, jsme zvolily druhou možnost. 

kopec s baziliškou

nádraží

vítězný oblouček s grafity

Procházejíce se ulicemi k přístavu jsme si říkaly, kde všichni jsou. Jistě, je neděle dopoledne, nikomu se nikam nechce, ale kde jsou turisti? Dorazivši k bazilice, odpověď se dostavila sama. 

baziliška

Když baziliku stavěli, byly nejspíše populární plněné trubičky, protože je zvenčí celá krásně pruhovaná. Zevnitř zase oplývá obrazovou galerií, za kterou by se nemusel stydět ani bradavický hrad. Dříve (a možná i dnes, kdo ví) tam totiž chodili lidé pořídivší si novou loď, aby jim ji tam požehnali a lodička hezky plula. A právě tyhle lodičky tam mají na obrazech, nebo tam mají krásné mobily z jejich modelů. 

interiér

výhled od baziliky směrem k centru

výhled od baziliky víc na moře

Moře je modré 

Od baziliky jsme shopkaly dolů na autobus. Až když jsme minuly naši zastávku zjistily jsme, že byla tak blízko, že bychom na ni místo té čtvrt hodiny čekání byly bývaly došly. Svezly jsme se tedy dvě zastávky na konečnou a tři zase zpět. A tam jsme zjistily, že autobus, na nějž jsme měly přestoupit, v neděli nejezdí. Oh, well. 

bazilika od autobusové zastávky, přizoomováno

Z kopce k moři to naštěstí nebylo daleko, jen tak čtvrt hodinky. Kousek jsme se kolem moře prošly a zrovna, když jsme se na autobusové zastávce chtěly podívat, kdy nám to jede, přijelo to. 

moře s Château d'If, kam se pojedem podívat, až si přečtem Muže se železnou maskou

Chvíli jsme obcházely kolem přístavu a hledaly přijatelně drahé místo na oběd. Našly jsme pizzerii a daly si quatre fromage. ‚To jely až do Francie, aby si daly normální sýrovou pizzu?!‘ říkáte si možná. Ale není to tak. Byl na ní totiž kozí sýr, který se tu dává do všeho možného, a byla posypaná provensálským kořením. Navíc jsme k ní na polití dostaly olej s naloženými bylinkami, kterým si Beth polila půl pizzy a následující hodinu vesele chrlila oheň a byla moc ráda, že tu druhou půlku si nepolila. 

Grafity kam se podíváš

Po obědě jsme zamířily ke Starému městu na druhé straně přístavu. Cestou jsme se podívaly na trh, který si tam vesele pučel a pak už jsme se mohly nechat ohromovat grafity všude ve staré části, přesně, jak se o tom Miška dočetla na netu. Mno. Moc nás neohromily. 

Na druhé straně kopečku postavil ten stejný pán, co postavil baziliku, ještě katedrálu, také v trubičkovém slohu. U katedrály se ale dělo něco, co vypadalo na mix protestu a volebního setkání, takže jsme nešly dovnitř. 

katedrála

Mnohá MHD 

Metrem (mimochodem docela ošklivým - je takové temné a stísněné) jsme se přesunuly k ne moc vábnému parčíku u palácíčku Longchamp, jenž nebýt místy ohyzdně posprejovaný by byl skutečně půvabný. Naštěstí byl dost krásný i tak, ale je škoda, jak je to tu často dost neudržované a špinavé. 

stanice metra u přístavu

sloupoví v Longchamp

Tramvají jsme se potom přesunuly k nákupnímu centru, abychom obstaraly zbylé omijage a večeři a snídani. Tím jsme taky vyzkoušely všechny marseilleské dopravní prostředky. (ACHIEVEMENT UNLOCKED!)

Podařilo se nám též svézt se oběma linkami místního metra, neb nám druhé metro jelo přímo na nádraží, odkud jsme v poklidu odjely do La Penne sur Huveaune do hotelu, aniž by nás v Marseille někdo ukradl. (Další ACHIEVMENT UNLOCKED!)